The boy that you loved is the man that you fear... Dobrá, nechala jsem se unést. Nebojte, nehodlám tu zpívat, protože ty písničky si tuhle hanbu nezaslouží. Ale mám otázečku: Je tu někdo, kdo tuhle kapelu a Briana miluje? Protože já jo a po přečtení téhle knížky ještě víc než dřív.
Abych pravdu řekla, vůbec jsem neměla, a stále nemám, tušení jak tenhle článek pojmout a jak začít. Takže prostě sepíšu své pocity a dojmy z knihy a budu doufat, že to nebude úplná snůška keců.
Dlouhá trnitá cesta z pekla je autobiografický počin Briana Warnera, kterého většina z nás zná pod pseudonymem Marilyn Manson, a publicisty Neila Strausse, který mu pomohl to sepsat. Text je pojat, jako vyprávění díky čemuž jsem se do toho snadno začetla. Celá kniha se dělí na tři části: dětství - začátky kariéry - sláva. Každá svá část má několik kapitol, které na sebe navazují.
Jak jsem se zmínila, celá kniha je pojata jako vyprávění. Je ovšem pojato osobním stylem, takže rozhodně nečekejte spisovné výrazy a pohádková přirovnání. Naopak se dočkáte barvitého popisu co se dělo v zákulisí a Brianovi nejtemnější myšlenky. Rozhodně se nejedná o čtení pro slabší povahy.
Po grafické stránce se jedná o úžasnou knihu. Fotky skvěle doplňují děj a pomáhají v lepší představě o vzhledu postav a celkovém vývoji Briana v Marilyna. Musím taky přiznat, že některé z fotek jsou skutečně zvláštní.
Brian je neskutečně inteligentní osobnost, což je vidět i v textech jeho písní, a tuhle knihu by si měl přečíst každý, kdo ho soudí podle stylu oblékání a propagace. I mě samotné došlo, že se nejedná o totálního magora až během čtení. Vlastně jsem ho částečně začala litovat a zamilovala si ho ještě víc, než dřív. Skupinu Marilyn Manson jsem poprvé na yt potkala už hodně dávno a v té době mě jejich klipy (mluvím o tom k písni Beautiful People) strašily. Ale té ujeté části mně se jejich muzika líbila a postupně jsem si na to zvykla. Jak jsem napsala výš- myslela jsem si, že jsou ujetý a chtějí získat pozornost. Díky Cestě jsem však pochopila, že je to jinak. Vysvětluje tu svůj postoj k náboženství, satanismu, vystupování a co ho vedlo zvolit si tuto cestu. Nejedná se o "špínu" či "úchyla" jak ho někteří nazývají, ale o zlomeného umělce, kterého ne všichni chápou.
Ale to jsme se dostali někam, kam jsem vůbec nechtěla. Stručně a jasně řečeno se mi kniha líbila a rozhodně bych jí doporučila i všem, kterým nevadí sprostý slovník a trocha nechutnosti. Sama s jistotou mohu říct, že jsem Cestu nečetla naposledy.
Pokud chce někdo vinit umění, tak proč teda čtou děti ve škole Romea a Julii? Je to příběh o dětech, který se navzájem zabíjejí z jednoho zásadního důvod: jejich rodiče je nechtěli pochopit.
O KNIZE
Název: Dlouhá trnitá cesta z pekla
Autor: Marilyn Manson a Neil Strauss
Vydalo nakladatelství BB/Art v roce 2017 (druhé vydání)
Počet stran: 352
Anotace:
Dlouhá trnitá cesta z pekla je skandální kniha, sarkastická, ale také nesmírně čtivá a vtipná. Je také v širokém měřítku uznávána jako jedna z vůbec nejlepších rockových biografií, v níž Manson beze studu vypráví o svém dětství plném strachu a obav, o svých sexuálních prožitcích, o zálibě v drogách, o setkání s okultismem a satanismem, o touhách, sebenenávisti, krutosti vůči sobě i ostatním, o vnitřní rozervanosti, rozvrácených vztazích i o úspěších a vítězstvích.
Kniha využívá motivu z Dantova Pekla – jednotlivé kruhy pekla zde představují postupné fáze vývoje Mansonova života od vyděšeného „červa“ až po apoteózu v podobě antikristovské superhvězdy. Také obsahuje množství zajímavých fotografií z nejrůznějších období Mansonova života, některé jeho povídky a básně, ukázky korespondence s vydavateli či výtažky z cestovního deníku.
Mansona jsem milovala celou základku a pak i nějakou dobu na střední škole. Od té doby se mi hudební vkus velmi drasticky změnil, ale i tak na Mansona a jeho hudbu ráda vzpomínám, protože mi to připomíná ty fajn školní léta :). Vím že jsem o něm kdysi četla i nějakou knížku, nejspíš to bylo něco podobného jako tohle.
OdpovědětVymazatmbetakova.cz